|
|
Uplatňování mezinárodních lidskoprávních standardů v oblasti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v České republice
Jírová, Eliška ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Bartoň, Daniel (oponent) ; Milfait, René (oponent)
Obchodování s lidmi je považováno za jeden z nejzávažnějších trestných činů, při kterém dochází k významnému porušování základních lidských práv. Mezinárodní organizace prostřednictvím doporučení i závazných dokumentů vyzývají státy, aby předcházely obchodování s lidmi a v případě, že k němu dojde, aby umožnily narovnání lidských práv jeho obětí. Vlády jednotlivých států nesou zodpovědnost za dodržování lidskoprávních závazků nejen na rovině formulace politik, ale také v oblasti jejich praktické implementace. Zkušenosti ze sociální práce s obchodovanými osobami v České republice však ukazují na to, že oběti této závažné trestné činnosti k narovnání práv přístup nemají. Cílem této práce bylo zhodnotit, zda Česká republika naplňuje vybrané lidskoprávní standardy, které zaručují obětem obchodování přístup k právům. K evaluaci situace byla použita vybraná kritéria vymezující naplňování jednotlivých lidskoprávních standardů organizace Aim for Human Rights. Naplňování zvolených kritérií bylo zkoumáno na případu postupu státních orgánů v kauze vykořisťování stovek zahraničních pracovníků v lesnictví, jenž je znám jako kauza "Stromkaři". Evaluace ukázala, že zatímco po formální stránce jsou standardy vyžadované mezinárodními dokumenty pokryty ze strany České republiky dostatečně, jejich implementace v praxi velmi...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Chvojková, Kateřina ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou oběti trestného činu v kriminologii. Zaměřila jsem se na popis všech podstatných aspektů toho, co se s obětí děje a čím vším musí projít. Dále jsem se pokusila nastínit některé problémy a nedostatky situace obětí a navrhnout možné způsoby jejich řešení. V první kapitole mé práce popisuji samotnou viktimologii neboli nauku o obětech. V dalších částech práce se postupně zaměřuji na pojem oběti, na viktimizaci, neboli proces způsobování újmy, zejména pak na sekundární viktimizaci, v jejímž vzniku spatřuji veliký problém. Dále řeším proces vyrovnávání se s prožitou újmou a dopad trestného činu na oběť. Také jsem do své práce zařadila samostatnou kapitolu týkající se dětí jako obětí trestných činů, protože považuji děti za nejzranitelnější skupinu obětí, která vykazuje mnohá specifika a vyžaduje tudíž i speciální přístup. Následující kapitoly jsou věnovány tématům spojeným s oběťmi trestných činů, a to viktimologickým výzkumům, pomoci obětem, prevenci kriminality a právům, která obětem přiznává stát či která by jim přiznávat měl. Za jeden z největších problémů v postavení obětí trestných činů totiž považuji fakt, že naše současná právní úprava nedostatečně reflektuje potřeby a zájmy obětí. To by se však mohlo brzy změnit díky připravovanému zákonu o obětech...
|
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
|
|
Uplatňování mezinárodních lidskoprávních standardů v oblasti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování v České republice
Jírová, Eliška ; Vorlová, Marie (vedoucí práce) ; Bartoň, Daniel (oponent) ; Milfait, René (oponent)
Obchodování s lidmi je považováno za jeden z nejzávažnějších trestných činů, při kterém dochází k významnému porušování základních lidských práv. Mezinárodní organizace prostřednictvím doporučení i závazných dokumentů vyzývají státy, aby předcházely obchodování s lidmi a v případě, že k němu dojde, aby umožnily narovnání lidských práv jeho obětí. Vlády jednotlivých států nesou zodpovědnost za dodržování lidskoprávních závazků nejen na rovině formulace politik, ale také v oblasti jejich praktické implementace. Zkušenosti ze sociální práce s obchodovanými osobami v České republice však ukazují na to, že oběti této závažné trestné činnosti k narovnání práv přístup nemají. Cílem této práce bylo zhodnotit, zda Česká republika naplňuje vybrané lidskoprávní standardy, které zaručují obětem obchodování přístup k právům. K evaluaci situace byla použita vybraná kritéria vymezující naplňování jednotlivých lidskoprávních standardů organizace Aim for Human Rights. Naplňování zvolených kritérií bylo zkoumáno na případu postupu státních orgánů v kauze vykořisťování stovek zahraničních pracovníků v lesnictví, jenž je znám jako kauza "Stromkaři". Evaluace ukázala, že zatímco po formální stránce jsou standardy vyžadované mezinárodními dokumenty pokryty ze strany České republiky dostatečně, jejich implementace v praxi velmi...
|
|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Chvojková, Kateřina ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Novotný, Oto (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou oběti trestného činu v kriminologii. Zaměřila jsem se na popis všech podstatných aspektů toho, co se s obětí děje a čím vším musí projít. Dále jsem se pokusila nastínit některé problémy a nedostatky situace obětí a navrhnout možné způsoby jejich řešení. V první kapitole mé práce popisuji samotnou viktimologii neboli nauku o obětech. V dalších částech práce se postupně zaměřuji na pojem oběti, na viktimizaci, neboli proces způsobování újmy, zejména pak na sekundární viktimizaci, v jejímž vzniku spatřuji veliký problém. Dále řeším proces vyrovnávání se s prožitou újmou a dopad trestného činu na oběť. Také jsem do své práce zařadila samostatnou kapitolu týkající se dětí jako obětí trestných činů, protože považuji děti za nejzranitelnější skupinu obětí, která vykazuje mnohá specifika a vyžaduje tudíž i speciální přístup. Následující kapitoly jsou věnovány tématům spojeným s oběťmi trestných činů, a to viktimologickým výzkumům, pomoci obětem, prevenci kriminality a právům, která obětem přiznává stát či která by jim přiznávat měl. Za jeden z největších problémů v postavení obětí trestných činů totiž považuji fakt, že naše současná právní úprava nedostatečně reflektuje potřeby a zájmy obětí. To by se však mohlo brzy změnit díky připravovanému zákonu o obětech...
|
|
|
Lidská práva v mezinárodním trestním řízení
Bureš, Pavel ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; David, Vladislav (oponent)
Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Katedra mezinárodního práva Mgr. Pavel Bureš Lidská práva v mezinárodním trestním řízení Disertační práce Školitel: Prof. JUDr. Pavel Šturma, Dr.Sc. Praha 2011 2 Resumé Rychlý rozvoj mezinárodního práva trestního ve druhé polovině 20. století a zejména v jeho závěru s sebou přinesl i nárůst mezinárodních trestních soudních orgánů a tím i mohutný rozvoj procesních norem, které určují působnost a činnost těchto orgánů, ale také specifikují procesní postavení jednotlivců (osob podezřelých, obviněných či obětí). Předkládaná práce se zaměřuje na jeden z aspektů procesního postavení těchto osob, a to jejich procesními zárukami, lidskými právy v mezinárodním trestním řízení. Lidská práva v mezinárodním trestním řízení (řízení před Mezinárodním trestním soudem) jsou rovněž analyzována na pozadí právních úprav poválečných trestních tribunálů a ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a jejich judikatury. Hypotézou práce je ukázat, že právní úprava ochrany procesních záruk v řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS, Soud), zřízeným Římským Statutem v roce 1998, je obsahově popracovanější a dokonalejší, než tomu je u ad hoc trestních tribunálů a mnohdy jde dále i než mezinárodní univerzální či regionální instrumenty lidských práv. Práce je rozčleněna do pěti...
|
host ::
RSS.